Světový pohár ve snowboardingu
| sportBP
Tato soutěž je momentálně nejprestižnějším seriálem závodů ve snowboardingu. Zpočátku se jednalo o druhořadé závody. Historický vývoj však Světový pohár FIS postupně vynesl do pozice nejvýznamnějšího seriálu závodů ve snowboardingu.
Vývoj
První seriál závodů Světového poháru - SP byl odstartován v sezóně 1994/1995. Jak již bylo naznačeno v úvodu, pozice Světového poháru FIS v jeho počátcích nebyla příliš silná a lze říci, že byla také velmi nejistá. Většina závodníků ze Světové špičky závodila v závodech Světové série, které byly pořádány pod křídly konkurenční světové organizace Mezinárodní snowboardové federace - ISF (tato organizace zanikla v roce 2002 a byla vystřídána nástupnickou federací World snowboard federation - WSF). Do situace zasáhly Olympijské hry v Naganu (1998). Snowboarding byl totiž přijat do programu olympijských her v rámci Mezinárodní lyžařské federace. Součástí kvalifikace se tak staly závody Světového poháru FIS. Olympijskými disciplínami byly obří slalom a U rampa. Světový pohár dostal tak zvláštní podobu. V obřím slalomu se objevovala téměř kompletní světová špička a v neolympijském paralelním slalomu se startovní pole příliš radikálně nezměnilo. V U rampě začali závodit v souvislosti s olympijskou kvalifikací pouze někteří závodníci světové špičky.
Po olympijských hrách začali špičkoví jezdci ve slalomových disciplínách ze závodů Světové série (ISF) postupně přecházet do Světového poháru FIS. Přispěla k tomu také změna parametrů slalomových branek v paralelním slalomu. Federace FIS vyměnila klasické dlouhé kloubové (lyžařské) tyče za krátké, též kloubové, které ani nepřesahovaly kolena jezdce. Tím se sjednotily (přibližně) parametry slalomových branek v obou federacích. (Na těchto krátkých kloubových tyčích se závodí dodnes. Postavení Světového poháru FIS ve snowboardingu ovlivňovala také výraznější mediální prezentace, která vycházela ze silné pozice federace FIS. Prostřednictvím silných vazeb celé Mezinárodní lyžařské federace se satelitní kanál Eurosport daleko více věnoval Světovému poháru FIS než konkurenční soutěži v rámci ISF. Před Olympijskými hrami v Salt Lake City se ve Světovém poháru FIS pohybovala téměř celá světová špička. Jinak tomu bylo v případě nejlepších švýcarských jezdců, kteří stále závodili pod křídly ISF. Silnou pozici Světového poháru FIS potvrdily olympijské hry 2002, kde výrazně dominovali jezdci FIS. Vyjímkou potvrzující pravidlo byl právě olympijský vítěz Philip Schoch, který byl jezdcem ISF. V sezóně 2002/2003 na základě zániku federace ISF přestaly být organizovány vrcholové konkurenční soutěže ve slalomových disciplínách a do Světového poháru ve slalomových disciplínách se přesunula zbývající část světové špičky, zejména zmínění švýcarští jezdci.
Situace v U rampě se stále vyvíjí. Světový pohár je středem zájmu nejlepších freestylistů spíše v souvislosti s nominací na OH. Vrcholoví jezdci dávají v některých případech přednost závodům, které mají spíše podobu exhibice. Tyto závody nepořádá Mezinárodní lyžařská federace - FIS, ale jiné organizace.
Struktura a organizace
Světový pohár ve snowboardingu se svou podobou v mnoha směrech odlišuje od Světového poháru ve sjezdovém lyžování, který je nejstarším Světovým pohárem sportovní historie. Hlavním rozdílem je rozmanitost sportovních disciplín. Světový pohár ve snowboardingu nabízí velice různorodé disciplíny.
Mezi nejstarší součásti Světového poháru patří slalomové disciplíny. Jejich podoba prošla také určitým vývojem. Zpočátku mezi slalomové disciplíny SP patřily paralelní slalom, obří slalom a superobří slalom. V sezóně 1997/1998 se jízda pro závodníky v paralelním slalomu stala snažší změnou parametrů slalomových branek. Dlouhá kloubová tyč byla vyměněna za krátkou též kloubovou tyč. Změnami prošel také obří slalom, který se v sezóně 1997/1998 jel poprvé paralelně a postupně se tato paralelní podoba začala v kalendáři Světového poháru stále více prosazovat. Později se paralelní obří slalom stal olympijskou disciplínou a starou formu obřího slalomu zcela vytlačil. Od sezóny 2001/2002 se klasická podoba jednoduchého obřího slalomu v programu SP neobjevuje. Od nejrychlejší slalomové disciplíny superobřího slalomu se již zcela ustoupilo. Poslední superobří slalom SP proběhl v sezóně 2001/2002. Tato disciplína je pro závodníky velmi náročná. Vzhledem ke konstrukci snowboardu, závodníci velmi špatně zvládají vysokou rychlost. Hlavním problémem v této disciplíně je rovnováha. Z jízdy není patrná nevyzařuje velká jistota a jezdci se tak stávají pro diváky méně atraktivní. Ze stejného důvodu je problematická také bezpečnost této disciplíny.
Objektem zájmu televizních kamer se velmi často stávají freestylové disciplíny. Závody v U rampě jsou v programu SP od jeho samotného vzniku. V sezóně 2000/2001 se kalendář Světového poháru obohatil o novou disciplínu "big air" - BA. Tuto disciplínu často hostí některé z větších měst, kde pořadatelé vytvoří provizorní podmínky. V této disciplíně startují pouze muži.
Poměrně všestranná disciplína snowboardcross začala být do Světového poháru zařazována v od sezóny 1996/1996. Pro organizátory je tato disciplína náročná. Mnoho úsilí vyžaduje příprava tratě, která také žádá dobré sněhové podmínky.
Ve Světovém poháru se hodnotí slalomové disciplíny - PGS a PSL dohromady. Další disciplíny se hodnotí zvláš» BA, SBX, HP. Světový pohár má také své celkové hodnocení, ale prakticky neexistují univerzální závodníci, kteří by absolvovali kompletně všechny disciplíny ve Světovém poháru. Jejich sportovní charakter se totiž velmi odlišuje. Celkové hodnocení je veřejností také minimálně sledované.
V poměrně krátké historii prošel Světový pohár určitými změnami, jejichž společným jmenovatelem je divácká atraktivita. Výše popsanou proměnou prošly slalomové disciplíny a program soutěže se rozrostl o nové disciplíny. Závody SP jsou v rámci možností stále častěji situovány do prostoru velkých měst. Změnila se také struktura programu Světového poháru. Dnes jedna zastávka SP zpravidla nabízí různě zaměřené disciplíny, což dříve nebývalo. Divácký program je tak pestřejší.
Lukáš Binter, časopis Skimagazín